Nelíbily se jim plastové zásuvky v novém bytě, proto začali vyrábět porcelánové

Výrobci porcelánových zásuvek a vypínačů vyhráli středočeskou cenu Rozjezdy pro začínající podnikatele. Chtějí nabírat nové zaměstnance a zvyšovat výrobu.

Napsali o nás MF dnes

Pavel Svačina

Redaktor MF DNES

NEVEKLOV Opustili jistá místa zaměstnanců ve firmách a dali se na riskantní dráhu podnikaní. Třicetiletý David Richtr a jeho o rok mladší životní i pracovní partnerka Lucie Javůrková si ve středočeském Neveklově otevřeli dílnu na ruční výrobu elektrických vypínačů a zásuvek do interiérů domů, bytů a kanceláří. Rozjet podnikání je stálo šest let práce a také všechny finanční úspory, naplno výroba běží necelý rok.

Sázka na podnikání v poměrně neobvyklém a nepříliš probádaném oboru se však vyplatila. O jejich výrobky je stála větší zájem, mají vlastní internetový obchod, chtějí otevřít své kamenné prodejny a soustřeďují se na náročnou klientelu. “Věřím, že naše značka Mulier má šanci na perspektivní budoucnost. Už začínáme mírně vydělávat, dostáváme se konečně do plusu,“ říká v rozhovoru pro MF DNES David Richtr.

Čím jste se živili, než jste se vrhli na podnikání?

Partnerka Lucie je vyučenou keramičkou a několik let pracoval v profesionální keramické dílně, kde získala cenné zkušenosti. V tomto oboru tehdy nebylo dost zakázek, a tak místo v keramické dílně skončila jako prodavačka oblečení. Byla v tom sice úspěšná, ale příliš ji to nebavilo. Já jsem prodával počítačové programy a později řídil softwarovou firmu

Jak vás vůbec napadlo začít vyrábět keramické vypínače a zásuvky?

 V roce 2010 jsme hledali společné bydlení a našli jsme úžasný, ale starý byt u Sázavy, který potřeboval kompletní rekonstrukci. Chtěli jsme zachovat jeho atmosféru a kouzlo Lucii se nelíbilo, že by v interiéru měly zůstat klasické vypínače a zásuvky z plastu, které se tam vůbec nehodily. Napadlo ji, že je vyrobí z keramiky. Tomu jsem se nejprve zasmál, ale ona je skutečně vyrobila. Byla to ještě dlouhá cesta pokusů a omylů, než se podařilo vyrobit díl tak, aby všechny jeho součásti seděly a mohly se zapojit jako skutečná zásuvka.

Ti se v Čechách nic podobného nedalo koupit?

To sice ano, ale jednak to bylo neúměrně drahé a jednak pro nás neměli žádný design a barvy. Byly to jen klasické bíle zásuvky. Nuda. My jsme tomu chtěli dát úplně něco jiného. Občas jsme naše první pokusy někomu ukázali a reakce byly nadšené. Tehdy jsme si řekli, že v budoucnu bychom s tím mohli podnikat, i když to byly spíše jen představy. Přesto jsem si začal dělat analýzu trhu, jaká je poptávka, za kolik by se to dalo prodávat. Zdálo se nám, že by to mohlo fungovat. Lucie proto opustila své zaměstnání a začala se naplno věnovat přípravě a vývoji zásuvek a vypínačů.

Vy jste se do projektu zapojil později?

Já jsem dělal vše ostatní od papírování přes marketing dlouho při svém zaměstnání, protože jsme si nemohli dovolit zůstat bez přijmu. Když už jsme měli téměř finální produkt, bylo jasné, že se musíme pohnout dál. A já jsme takový trochu prudič, všechno chci dokonale dotáhnout do konce a chci to rychle, tak jsem před necelým rokem v práci skončil a pustil se do toho naplno. Potřebovali jsme především projít schvalovacím procesem, získat potřebné certifikáty a povolení. Museli jsme také zahájit marketing, připravit katalog, vymyslet prodejní systém, abychom to neprodávali jen někde po trzích.

Elektrické zásuvky jsou citlivé z hlediska bezpečnosti. Jak jste prošli všemi testy na úřadech?

Byl to poměrně boj už proto, že ačkoli dříve byla v oblasti elektřiny keramika povařována za velmi bezpečnou, dnes mají úřady trend opačný. I když k tomu není důvod. Dnes je snaha udělat vše z plastu a dříve tradiční keramické věci ani nelze vyrobit. Protože kromě šech různých testů a technických specifikací musí výrobek projít náročnými nárazovými testy. V nich se pomocí kladívka na kyvném rameni do výrobku doslova mlátí a ten to musí vydržet.

A vaše zásuvky vydržely?

Docela jsme se toho báli, protože ten test je přísný a rýmy do výrobku jsou značné. Díky našim opatřením, postupům ve výrobě a špičkové kvalitě jsme obstáli. V podstatě jsme podle požadavků úřadů museli pouze zvětšit některé otvory. Teď máme kompletní povolení a certifikáty pro prodej nejen v České republice, ale také v Evropské unii

A není porcelán křehký, nemůže prasknout a odhalit elektrické vedeni?

To nehrozí. Náš produkt je zajištěn tak, že když do něj praštíte na zdi, tak se zásadně nerozsype, pouze pukne a zůstane v plné podobě na zdi. Samozřejmě se nedá snadno rozbít, rukou by to šlo těžko. Musel by nastat nějaký extrémní případ, že to někdo urazí například při stěhování těžké skříně. Podobná nehoda se vám může stát i u plastu, to je stejné Jsou to mimořádné případy a je to už záležitost chování majitele.

Vypínače zatím vyrábíte ručně, mate v plánu to změnit?

Zatím vyrábíme striktně ručně, nemáme prakticky žádné stroje žádné lisy nebo střiky. Vyvinuli jsme si k tomu vlastní systém ruční výroby, který zaručuje u všech výrobků stejnou kvalitu a technickou specifikaci. Nic takového tady neexistovalo, takto tady zásuvky a vypínače nikdo nevyráběl a nevyrábí. Naším postupem dokážeme vyrábět i hranaté rámečky, ostatní umějí maximálně kulaté předměty. Ruční výrobu chceme zachovat, protože i když některé jiné továrny zabývající se výrobou keramiky investovaly do techniky, stále stejně musí velikou část výroby provádět ručně. My plánujeme jít spíše cestou přijímaní nových zaměstnanců, které to naučíme, a dalšího vylepování naších postupů.

Kolik zaměstnanců chcete v budoucnu přijmout?

Nebudou to závratné počty, počítáme s menšími desítkami pracovníků. Nechceme totiž ukrajovat z našich ideálů. Při zakládání společnosti jsme si sepsali vlastní etický kodex, v němž jsme si stanovili, že chceme kvalitně uživit sebe a několik zájemců o práci v našem regionu. Chceme se o naše zaměstnance start, aby se měli dobře. Není cílem budovat nějakou obrovskou společnost s velkými zisky. Náš produkt jsme vyvinuli s láskou především do našeho vlastního bytu, dali jsme do toho šest let života a také všechny naše úspory pomocí rodiny a přátel.

Podporovali vás v začátcích lidé ve vašem okolí?

Za začátku až tolik ne, dokonce jsme se setkávali s negativními reakcemi, sice velmi málo ale přece jen. Pak začali lidé přicházet, podporovat nás a nabízet pomoc. Všem se to velmi líbili, což nám samozřejmě moc pomáhalo. Když totiž přijde někdo a začne vykládat, že nemáte vůbec šanci, že už to někdo vyrábí a prodává a že se nechytnete, tak vás to sráží. My jsme to měli naopak, to nám dalo sílu.

Mohou si vaši zákazníci také trochu vymýšlet různé barvy a tvary zásuvek?

To je právě obrovská výhoda ruční práce. Dokážeme se zákazníkům hodně přizpůsobit a také se soustředíme na náročnější klientelu, který pochopitelně má své jasné představy a požadavky. Jsme na trhu zatím relativně krátce, proto máme především dva typy zákazníku. Jedněm se to velmi líbí a koupi si pár kusů do pracovny či do kuchyně, aby jim to ladilo s provedením zdi, nebo to kupují jako dárek pro někoho jiného. Pak je tu druhá skupina klientů, kteří mají rádi design a budují nový dům nebo kanceláře a chtějí naše zásuvky úplně všude.

Dokážete zásuvky úplně přizpůsobit okolní zdi typově a barevně?

Ano, máme řadu individualit, kde se pro zákazníka snažíme udělat vše, co je technicky a výrobně možné. Nedokážeme samozřejmě slíbit všechno, ale když přijde zákazník, který chce naší modrou barvu ještě více modrou, tak se o to pokusíme. To je pochopitelně náročnější časově i finančně. I v běžné nabídce ale máme mnoho variant, lze dokonce mixovat i různé barvy rámečku a vnitřku vypínače. Lidé jsou ale ještě poměrně konzervativní, protože jsme desítky let zvyklí na hnědé a bílé plasty v interiéru.